Furch Blue G-CM 2019 a Green OM-SM 2019: žádný levný vs. drahý zvuk

Modrá a zelená, to jsou nově pojmenované řady od Furcha. Až jsem si vzpomněl na oblíbené chobotničky svého dětství. Modrá je cca za 20 tisíc, zelená o 15 tisíc dražší. Na úvodním obrázku mezi nimi visí ještě o něco nákladnější model kytary G22 z roku 2017. Ta je moje – a na rovinu přiznávám, že jsem jí byl při testování ovlivněný.

Modrá i zelená

Společné je to, co mě na kytarách Furch udivuje pořád – obrovská konzistence dobrého zpracování. Napříč cenovými kategoriemi. Během posledních dvou let jsem měl v ruce něco mezi dvaceti a třiceti Furchy. A ani jedna nebyla špatná. Vyrábět dobré kytary je kumšt, ale nedělat u toho špatné, mi přijde ještě jako daleko větší mise. Některé jiné značky se s tím trochu perou, že ano. Takže první závěr – oba nástroje jsou velmi kvalitní.

Ověřil jsem si, že ať už sáhnete po jakékoliv katerogii, ve srovnání s jinými výrobci budete mít vždycky v ruce něco z TOP kategorie. Kytary mají řekl bych identické hmatníky, ta dražší má lépe vypadající – ale kdo se (vám) při hře kouká na hmatník? Pochopitelně, rozdíl 15 tisíc korun je znát, ale spíše ve zpracování a vzhledu. Já bych si na sebe ve slepém testu úplně nevsadil.

Jak je patrné i z fotky, hlavním rozdílem je povrchová úprava (levnější open pore vs. dražší lesk), a té přičítám i vliv na zvuk. Ale pozor, testované duo je rozdílné i v materiálech, takže to má pochopitelně taky vliv. Mechaniky už mají brand Furch (můj Furch má Sperzel), ale já bych mezi těmi třemi kytarami v chodu mechanik uživatelský rozdíl nenašel. A přestože to už začíná být samozřejmost, což je posun, řeknu to stejně – obě kytary jsem si na test vzal rovnou z krámu a obě byly super seřízené.

Oba nástroje, jako drtivá většina Furchů, jsou bez elektroniky. Mně to přijde dobře – při té ceně a kvalitě si chci sám rozhodnout, co a jak tam bude. Jo, a jako všechno u Furcha, i to barevné označení má nápad a řád, což je popsáno i na webu výrobce (pro nerdy odkazuji přímo na Dekodér). Pro potřeby testu pak dodávám, že Blue je (po Violet) druhou nejlevnější řadou a na Blue přímo navazuje Green.


Modrá: Furch Blue G-CM 2019

Géčko druhé nejnižší řady Furchů pro mne bylo překvapením. Rovnou řeknu, že pokud je kolem 20 tisíc korun vaše hranice, pak určitě kytaru vyzkoušejte. V téhle cenové kategorii určitě patří v porovnání s jinými značkami k tomu zajímavějšímu. Pro mne nejvíc „hraje“ krk a hmatník, tam si myslím jiné kytary mohou zaostávat. Je to samozřejmě masiv, jak označení říká, vpředu cedr, zbytek mahagon. Cena je pochopitelně vykoupena tím, že (mimo výše zmíněné absence snímání) její součástí není pevný kufr ani pouzdro. To mi ovšem přijde pořád lepší strategie než šetřit přímo na kytaře.

Jak to hraje? Konzistentně dobře. Já jsem zvyklý na smrkové desky, takže pro mne je to trochu exotika. Na moje ucho je zvuk méně harmonický, ale pořád dostatečně průrazný a čitelný. Zkoušel jsem dotočit kytaru do beglajtových partů (tam, kde jsem měl svého Furcha), a tam bych dvojnásobek ceny nepoznal. Pokud ale točíte něco, kde akustická kytara dominuje, může vám část harmonického charakteru chybět. To potom zkuste raději opravdu vyšší řadu Furcha.

Zelená: Furch Green OM-SM 2019

Mému tělu velmi pohodlné menší tělo OMka docela sedí. Zvukově je velmi srovnatelná s mým vlastním géčkem a ve své cenové kategorii splňuje očekávání. Nástroj na oko, ucho i ruce (prsty) působí luxusně. Zde už je součástí dodávky i pevný fu(rch)trál.

Kytara má velmi otevřený a bohatý zvuk. Velmi citlivě reaguje na dynamiku hry. Potvrdila můj dva roky starý poznatek. Když jsem si totiž akustiku vybíral pro sebe, nejdřív jsem šel pochopitelně napříč výrobci. A vyšlo mi, že cenová hladina, kde má Furch nejmenší konkurenci, je mezi 30 a 40 tisíci. Pokud tedy chcete utratit podobnou částku, tady je vyzkoušet Furcha bez nadsázky vaše povinnost.

Závěr

Stejně jako u mého přibližně dva roky starého testu docházím k podobnému závěru – obě kytary jsou velmi dobré. A to tak dobré, že za ucho a ve zpracování vlastně nevidím rozdíl mezi kytarou za 20 a 35 tisíc. To sice možná hraje proti byznysu, ale mně to přijde prostě sympaticky poctivé.

Budete se muset tedy především rozhodnout sami, jaké materiály a estetiku zvolíte. A nepůjde to jednoduše, protože proti sobě nestavíte levný a drahý zvuk. Přeji šťastnou volbu – a věřte mi, já se při porovnávání různých Furchů nikdy nenudil, bude vás to bavit taky.